Rozloučili jsme se s místními, zaplatili po dvaceti dolarech za každého a vyčkávali na Josepha. Během čekání jsem se dal do řeči s uklízečkou. Mluvila o volbách. Že lidé chtějí změnu. To jsem ještě netušil, jak moc to chtějí dát najevo. Joseph přišel s hodinový zpožděním, ale na to se tady nehraje. Říkal, že situace ve městě není dobrá, lidé zavírají obchody. Takže do města se ani nepodíváme, škoda. Stopujeme auta za městem. Sbohem Chingolo, prohlédneme si tě snad někdy jindy.
Ani to moc dlouho netrvá a už se všichni tři vezeme nasáčkovaní na zadní sedačce slušného osobního auta. Řídí milý pán a vedle něho nejspíš jeho žena. Oba dobře oblečeni, vypadali solidně. My směřujeme do Ndoly, nevím sice kam oni, ale důležité je, že jedou stejným směrem. No ona krom této cesty snad ani žádná jiná není! Joseph s nimi hovoří o čem jiném, než o volbách. Už jsou prý známé průběžné výsledky.
Cesta ubíhá příjemně. Blížíme se ke Kitwe. Ale co to? V dálce je vidět nad městem slabý černý kouř. Všechna auta zastavují. Přemýšlíme, jestli se nevrátíme do Chingoly nebo pojedeme jinou cestou do Ndoly. Prý severně existuje ještě jedna horší cesta. Vyčkáváme. Po nějaké době se rozhodujeme pokračovat stejně jako další auta. Jedeme pomalu. Asi ještě dvakrát zastavujeme a sledujeme z dálky situaci. Před námi jsou skupiny černochů, šutry poházené po cestě a zapálené pneumatiky. Vojáci a policie se snaží uklízet cestu a hasit oheň, aby cesta byla průjezdná. Lidé se vykřikují jméno kandidáta Michaela Saty. Naštěstí jejich kandidát těsně vyhrává. Nálada v autě je i přes hrozící nebezpeční uvolněná. Řidič i Joseph vtipkují, Pak otevírají okénka a provolávají také "Sata" a smějí se. Opatrně projíždíme zaneřáděnou silnicí. Opatrně a nenápadně vytahuji foťák a odvážně pořizuji několik snímků. Projíždíme davem lidí. Všichni jásají a někteří nám sedají na kufr auta. Vezou se s námi kus cesty a nechtějí slézt. Řidič jim hrozí policií a po chvilce nám dají pokoj. Úspěšně jsme projeli blokádou města a jsme uvnitř. Tady už jsou ulice klidné. Jedeme na druhý konec města. Tam nás zastavují vojáci se samopaly a nedovolují nám projet. Prý je silnice na této straně neprůjezdná.
Jsme v prekérní situaci. Město má pouze dva výjezdy ven a my jsme zůstali zaseknutí uprostřed. Řidič nás vykládá v centru, nechávám mu 50.000 kwacha. Bez něj bychom se až sem asi těžko dostali. Hned po vystoupení z auta na nás dotírají nějací kluci. Baví se s Josephem. Ten jim nakonec dává asi 5.000 (našich asi 20Kč) a oni nám dávají pokoj. Jdeme hledat nějaké místo, kde bychom mohli prozatím zůstat v bezpečí.
Ani to moc dlouho netrvá a už se všichni tři vezeme nasáčkovaní na zadní sedačce slušného osobního auta. Řídí milý pán a vedle něho nejspíš jeho žena. Oba dobře oblečeni, vypadali solidně. My směřujeme do Ndoly, nevím sice kam oni, ale důležité je, že jedou stejným směrem. No ona krom této cesty snad ani žádná jiná není! Joseph s nimi hovoří o čem jiném, než o volbách. Už jsou prý známé průběžné výsledky.
Cesta ubíhá příjemně. Blížíme se ke Kitwe. Ale co to? V dálce je vidět nad městem slabý černý kouř. Všechna auta zastavují. Přemýšlíme, jestli se nevrátíme do Chingoly nebo pojedeme jinou cestou do Ndoly. Prý severně existuje ještě jedna horší cesta. Vyčkáváme. Po nějaké době se rozhodujeme pokračovat stejně jako další auta. Jedeme pomalu. Asi ještě dvakrát zastavujeme a sledujeme z dálky situaci. Před námi jsou skupiny černochů, šutry poházené po cestě a zapálené pneumatiky. Vojáci a policie se snaží uklízet cestu a hasit oheň, aby cesta byla průjezdná. Lidé se vykřikují jméno kandidáta Michaela Saty. Naštěstí jejich kandidát těsně vyhrává. Nálada v autě je i přes hrozící nebezpeční uvolněná. Řidič i Joseph vtipkují, Pak otevírají okénka a provolávají také "Sata" a smějí se. Opatrně projíždíme zaneřáděnou silnicí. Opatrně a nenápadně vytahuji foťák a odvážně pořizuji několik snímků. Projíždíme davem lidí. Všichni jásají a někteří nám sedají na kufr auta. Vezou se s námi kus cesty a nechtějí slézt. Řidič jim hrozí policií a po chvilce nám dají pokoj. Úspěšně jsme projeli blokádou města a jsme uvnitř. Tady už jsou ulice klidné. Jedeme na druhý konec města. Tam nás zastavují vojáci se samopaly a nedovolují nám projet. Prý je silnice na této straně neprůjezdná.
Jsme v prekérní situaci. Město má pouze dva výjezdy ven a my jsme zůstali zaseknutí uprostřed. Řidič nás vykládá v centru, nechávám mu 50.000 kwacha. Bez něj bychom se až sem asi těžko dostali. Hned po vystoupení z auta na nás dotírají nějací kluci. Baví se s Josephem. Ten jim nakonec dává asi 5.000 (našich asi 20Kč) a oni nám dávají pokoj. Jdeme hledat nějaké místo, kde bychom mohli prozatím zůstat v bezpečí.
Žádné komentáře:
Okomentovat