neděle 18. září 2011

CESTA DO KASHITU

O silnicích už jsem se zmiňoval. Asfaltové jsou dobré, v Lusace čtyřproudové, jinde dvou. Ale jsou to v podstatě jediné pořádné cesty v zemi a je jich jen pár. Slouží pro tranzitní dopravu napříč zemí. To co se nachází mimo tyto cesty se nedá nazvat ani cestami. Polňačky, na nichž se rychlost pohybuje kolem 10 až 20 km/h.

Cestou se dozvídáme, že auto, co nás veze, je taxík najatý v Lusace. Tak to se pěkně projede, takřka 250km. Cenu radši ani nechci znát. Supermarket, kde jsme chtěli zastavit, je zavřený samozřejmě a tak zastavujeme o něco dál u menších obchůdků. Je vidět, že veškerý život se soustřeďuje kolem hlavní silnice. Obchůdky, benzinky, pouliční prodavači čehokoli, kteří vám na železničním přejezdu strčí zboží skoro pod nos. Prodává se hlavně ovoce, dřevěné uhlí a různé další jídla a věci, které jsou snadno dostupné v místní buši. V jednom obchodě jsme nakoupili čaj, kafe, toustový chleba a máslo, které není potřeba chladit a marmeládu z místního ovoce. Účet činil 35.500,- kwacha. V dalším potom nějaké kapsy s kuřecím masem, 8.500,- za kus. Nevím, z čeho byly, ale úplně jsme se po nich olizovali.

Žádné komentáře:

Okomentovat