Ověšeni nákupy jdeme hledat autobus. Ano, hledat. Tady něco jako stanoviště a jízdní řády neexistuje. Musíte se u každého autobusu zeptat, kam jede! Autobus najdeme brzy, ale je ještě prázdný, musíme počkat, až se zaplní zbývajících přibližně dvacet míst. Vždycky jsme měli štěstí, že jsme nasedali do plného, tudíž to bylo bez čekání. Ale tak těch pár minut nás už nezabije.
Využili jsme volného času a poobědvali. Pak jsme ještě stihli se notnou dobu nudit odháněním otravných prodavačů, kteří nám strkali své zboží takřka až pod nos. Tak si od nich aspoň kupujeme pitnou vodu na cestu. Trvalo to skoro dvě hodiny, než se bus naplnil! Však není kam spěchat, tady jsme v Africe :-).
Po hodině a čtvrt cesty nám autobus přibržďuje u krajnice uprostřed ničeho. Míjíme pár obchůdků a vydáváme se pěšky naší starou dobrou prašnou cestou plnou výmolů zpět do naší vesnice.
Využili jsme volného času a poobědvali. Pak jsme ještě stihli se notnou dobu nudit odháněním otravných prodavačů, kteří nám strkali své zboží takřka až pod nos. Tak si od nich aspoň kupujeme pitnou vodu na cestu. Trvalo to skoro dvě hodiny, než se bus naplnil! Však není kam spěchat, tady jsme v Africe :-).
Po hodině a čtvrt cesty nám autobus přibržďuje u krajnice uprostřed ničeho. Míjíme pár obchůdků a vydáváme se pěšky naší starou dobrou prašnou cestou plnou výmolů zpět do naší vesnice.
Žádné komentáře:
Okomentovat